Léta v Praze nám dala hodně, ale vzala nám kontakt se zemí. V roce 2018 jsme na Sedlčansku našli zahradu a s ní i nový způsob bytí. Dnes tu žijeme – já (Karolína), můj muž Kamil a naše děti.
Náš Perma ráj není dokonalý showroom na permakulturu. Je to živý organismus, který tvoříme společně, pomalu a vlastním tempem. Je to naše odpověď na svět, který se mění.
Cesta k naději
Ve světě zaplaveném špatnými zprávami pro nás permakultura znamená vědomou volbu: neignorovat problémy, ale tvořit. Každý záhon, každé zasazené semínko a každé sousedské setkání je naší tichou odpovědí na klimatické výzvy dnešní doby.
Měníme svět, ale pomalu. Učíme se, že zodpovědnost k planetě začíná u zodpovědnosti k vlastní energii. Proto u nás zatím místo otevřené brány najdete jen natažený provaz. Je to symbol našeho tempa – důkaz, že tvořit trvalé hodnoty vyžaduje čas a klid.
Permakultura srdcem
Permakulturu vnímáme jako svobodu hledat vlastní řešení. Na Sedlčansku budujeme udržitelnou komunitu, kde si vzájemně pomáháme a učíme se, jak si vypěstovat vlastní jídlo.
- Pěstujeme si vlastní zeleninu, ovoce, byliny ...
- Pořádáme sousedská setkání a sdílíme zkušenosti i přebytky úrody.
- Učíme se to nejdůležitější: pozorovat a spolupracovat s přírodou.
Žitá Síla ne
Tady žijeme svou Sílu ne v praxi. Vystoupili jsme z kolotoče výkonu, abychom našli čas na to podstatné: pěstování, vaření, hraní si a společný čas s lidmi. Snažíme se obklopovat málem, ale o to kvalitnějším. Odpočíváme, sluníme se a prostě jsme – sami sebou. Snažíme se o jednoduchý život, ve kterém je nám dobře.
„Když zrovna nejsem na zahradě nebo v kuchyni, pomáhám lidem najít jejich vlastní hranice a vnitřní sílu v mém druhém projektu Síla ne.“
