Permakultura pro nás není jen soubor zahradnických technik. Je to způsob, jakým přemýšlíme o světě, o zdrojích a o lidech kolem nás. Vycházíme z jednoduché etiky: Péče o Zemi, péče o lidi a spravedlivé dělení nadbytku.
Spolupráce místo boje
Vzdali jsme se role „pánů přírody“ a učíme se v ní hledat své místo. Jak říkal Erazim Kohák: „Když se člověk vzdá nároků pána přírody, dostává jakoby výměnou své místo v ní.“ Na zahradě se nesnažíme přírodu řídit, ale spolupracovat s ní. Pozorujeme, co už na místě roste a komu se u nás daří. Trpělivost a ticho jsou našimi nejdůležitějšími nástroji.
Ulehčujeme si práci
Hledáme cesty, jak zahradničit s lehkostí. Příroda je totiž nejlepší zahradník a my se od ní jen učíme:
- Jedlé plevele: Místo abychom je hubili, dáváme si je do salátu.
- Využití energií: Slunce v naší solární troubě nebo dešťová voda, kterou směřujeme tam, kde je jí nejvíc potřeba.
- Design jako základ: Dobře promyšlená zahrada pracuje z velké části za nás.
Permakultura je o lidech
Často se zapomíná, že péče o lidi je stejně důležitá jako péče o půdu. Permakultura buduje vztahy a učí nás sdílet nápady. Pro nás to není teorie, ale každodenní praxe.
Jsem hrdou zakladatelkou iniciativy Sedlčansko udržitelně. Se sousedy se pravidelně potkáváme, vyměňujeme si sazenice a společně nakupujeme potraviny z místních farem.
Cesta k naději
Ve světě zaplaveném špatnými zprávami pro nás permakultura znamená vědomou volbu: neignorovat problémy, ale tvořit. Každý záhon a každé sousedské setkání je naší odpovědí na výzvy dnešní doby.