Perma ráj Malými krůčky k minimalismu
15. červenec 2019
Jako malou mě zaujal příběh o Diogenovi v sudu, který měl pouze tři věci. Sud, ve kterém bydlel, hůl a hrnek. Když viděl, jak někdo u řeky pije z dlaní vodu, hrnek zahodil. Příběh mě natolik zaujal, že tato knížka mi zůstala od dětství. Diogena jsem obdivovala, ale nijak výrazně jsem se neispirovala. Knihu jsem měla mezi hromadou dalších krámů. Můj bratr mi vždy o mém pokoji říkal, že to vypadá jak ve skladišti. Hromadila jsem spoustu věcí, které bych mohla nějak využít. I když jsem jela někam na cesty, tak jsem si sbalila hromadu knížek a věcí, co kdybych něco z toho potřebovala. Hromadila jsem i různé materiály jako látky, které by se daly využít pro výrobu něčeho dalšího. Dělala jsem to i ve jménu ekologie, říkala jsem si, postupně to vše využiju.
Tento životní styl je ale hodně náročný. Neustále něco hledáte, uklízíte, stíráte prach. Je to také náročné na psychiku, máte z okolí hodně impulzů a neustále nějakou práci. Hodně toho chcete stihnout. Honíte se. V tu dobu jsem to ale takto nevnímala, brala jsem to jako normál. Je přeci normální se dlouho hrabat v šatníku, nemoci najít druhou ponožku apod.
Zajímavé je, že jsem už občas někde zahlédla něco o minimalismu. Třeba v Novém prostoru byl článek o člověku, který takto žil. Vím, že jsem to komentovala slovy: „Takto bych žít nemohla, má tak málo věcí, já bych se bez těch svých neobešla.“ Nikdy by mě nenapadlo, že si mě minimalismus získá.
Před Vánoci v roce 2017 jsem si koupila knihu Domácnost bez odpadu od autorky Bea Johnson. Chtěla jsem se zlepšit v bezobalovém nakupování, neměla jsem ani tušení, že je ta kniha o minimalismu. Ani nevím, jestli toto slovo v knize používá, prostě to zní vyplyne.
Změna v logice: Od věcí, které někdy určitě využiju – po věci, které může využívat někdo jiný
Minimalismus mě začal hodně lákat. Zdaleka se k němu ještě neblížím, ale ta cesta mě baví. Je to rok a půl od doby, kdy jsem se na něj vydala a výsledky jsou vidět. Život je jednodušší.
Oblečení
Začala jsem svým šatníkem. Musím se přiznat, že jsem tam měla několik věcí, které jsem měla jen jednou na sobě. Tyto věci šly jako první k mání. Vyřazené věci nosím do kontejnerů na oblečení, kde je může využít někdo jiný a nebudou sloužit pouze jako potrava pro moly. Vyřazování stále trvá do dnes. Je to dlouhý proces. Ne, že bych toho před tím tolik měla, ale pak třeba dva měsíce zkoumáte, které věci nosíte. Čekáte třeba na sezónu, abyste se ujistili, že vyhazujete správnou věc. Já třeba toto léto jsem vyřadila další dvoje šaty.
Dříve jsem se chodila třeba dívat do obchodů na nové oblečení, dnes už mě to ani neláká. Za poslední rok a půl jsem si pořídila jednu bundu, tričko a montérky a dostala jsem zimní čepici, jedny šaty, šátek, tričko a dvoje ponožky. Dárky jsou kapitola sama pro sebe. Je to na minimalismu asi to nejtěžší. Diplomaticky z toho vybruslit moc nejde. A bohužel je v naší kultuře silně zakořeněno, že se musíme obdarovávat materiálně.
Knihy
Druhá velká kapitola byly knihy, minimálně dvě třetiny šly pryč. Nosili jsme je postupně v batozích do různých veřejných knihoven na metru apod. Nejvíc jich skončilo na Florenci v podchodu na C. Jednou jsme třeba vyplnili skoro celou knihovnu a druhý den tam nic nebylo. Ale třeba ti, co dnes hromadí knihy u sebe doma, se budou chtít taky podělit. Nijak mě to zatím netrápí, že málo sdílíme věci. Je potřeba, aby na to dozrála doba. Myslím však, že budoucnost je ve sdílení, veřejné knihovny apod. Líbí se mi nápad veřejně otevřených knihoven bez čtenářských průkazů a poplatků. Když tomu dáme více času, bude to fungovat lépe. Já tam zase brzy ponesu další várku knih.
Dekorace
S dekoracemi je hodně práce. Práší se na to. Naštěstí jsem toho moc neměla, většinou šlo o nějaké svíčky. Postupně jsme je vypálili. Něco jsem postavila kousek od popelnic, je to tam takové výměnné místo. Já si odtamtud pořídila třeba skřínku a zrcadlo apod.
Další věci
Další velké úpravy nastaly i v kuchyni, některé věci jsme měli dvakrát. Něco jsme dali pryč a něco jsme si odvezli na zahradu, kde už máme skoro hotovou letní kuchyň. Snažíme se nekupovat nic nového, pokud to není nutné. Často nakupujeme na sbazar. Sehnali jsme si tam třeba pekáč, mlýnek na maso, smaltované vany apod.
Když máte méně věcí, lépe se Vám v tom orientuje a nejste zahlceni. Ušetříte čas uklízením a máte více času na věci, které Vás skutečně baví. Můžete se na ně lépe soustředit. Ráda pokračuju na své cestě k minimalismu.