Perma ráj

17. února 2021

Zdi a příčky stále drží a to už je zima! Práci s konopným betonem jsme dodělali v září a vypadá to na úspěch :-). Od té doby jsme ale nezaháleli. Během podzimu a zimy pokračujeme v zateplování domu konopnými rohožemi, se kterými utěsňujeme i okna! Nejprve ale zavzpomínejme trochu na léto.

Atmosféra na stavbě během léta byla skvělá, celkem jsme si to užili. A duši jsme kupodivu nevypustili! Stále ji máme. Stavěli jsme většinu měsíce v červnu (vypotřebovali jsme s Kamilem velkou část dovolené). Pak se pracovalo především o prodloužených víkendech a to až do začátku září. Stihly se obvodové zdi a také příčky v domě.

Nejde ale říct, že bychom byli celou dobu v euforii. Když pálí slunce, člověk by nejraději ležel u vody. Ale místo toho se koupete ve vlastní šťávě. Ale to je, myslím, to důležité na svépomocné stavbě. Že musíte zažít nějaký ten nekomfort, protože to vás posílí. Zatnout zuby a vydržet :-). Nás dům pěkně posiluje. Jakoby stavil on nás ….?! Máme ho v sobě. A tuhle část domu nám nikdo už nevezme. Jak se říká: „Co tě nezabije, to tě posílí“.

No a jak hodnotíme materiál? Zdá se to super. V létě uvnitř domu bylo moc příjemné klima. Bylo to taky tím, že ze stěn šla vlhkost, takže parádní chládek. Doufám, že klima vydrží. Jinak všichni říkají, že stěny moc hezky voní. Hold přírodní materiál. Pazdeří voní jako sláma.

Konopné rohože X konopný beton

Už v předchozím článku jsem vyzdvihovala výhody konopného betonu, připomenu akorát to, že když z něj máte obvodové zdi, stačí už jen na ně hodit omítku a je to. Není nutné tam přidávat žádné fólie apod. Jediné, co jsme ale z konopného betonu nedělali, bylo zateplení pod střechou. Do toho jsme se báli pustit, protože bychom stavbu museli nechat dlouhou dobu bez střechy. Tato varianta měla tu nevýhodu, že by nám naše dřevostavba zmokla a s tím třeba i část již postaveného konopného betonu. Nevěřili jsme tomu, že by pouze střešní fólie mohla naši stavbu ochránit. A varianta zateplení podstřešní části konopnými rohožemi byla na světě!

Hned poté, co nám postavili dřevostavbu, jsme si nechali udělat střešní krytinu. Konopný beton bychom pod střechu těžko sypali, ale s rohožemi to jinak ani nejde. A hlavně tyto rohože jsou také moc fajn materiál. Na rozdíl od třeba skelné vaty při práci nemusíte mít rukavice. Na dotek jsou konopné rohože příjemný materiál a hezky voní.

Nevýhoda ovšem je, že budete potřebovat parozábranu, která u konopného betonu není potřeba. Také nejde o zcela přírodní materiál. Rohože obsahují 10% umělých vláken, které celý výrobek drží pohromadě. To nám ale nepřišlo tolik a pro nás to tedy byla cesta.

A co ty okna?

Ale ještě jednu výhodu rohoží máme v rukávu! Při izolaci oken není nutné používat pěnu. Můžete využít zbylé rohože ze zateplování střechy. A mezery mezi oknem a okenním rámem vyplnit právě kousky z rohoží :-). Kromě rohoží jsme ještě použili pásky Illbruck, jak z venku, tak zevnitř. Bohužel nemáme moc dobrou fotku, ale třeba na ní něco uvidíte. Pokusím se pořídit lepší.

A tady je závěrem nějaké shrnutí pro ty, kteří budou z konopného betonu také stavět:

Distančníky

Určitě se vyplatí mít distančníky (viz předchozí článek) z obou stran stejné. My je měli podle projektu nejprve z vnější strany 15 cm a zevnitř 16 cm. Po pečlivé rozvaze jsme to o ten centimetr zvenku rozšířili. Dalo by dost práce, abychom distančníky neprohodili.

Elektřina a rozvody vody

S elektrikářem i instalatérem se domluvte dostatečně dopředu, abyste rozvody vody a elektřiny měli hotové ještě před zahájením prací s konopným betonem. Nejlepší je domluvit se minimálně tři měsíce před zahájením prací z konopného betonu a tento materiál jim zdůrazněte. Nejlepší je jim rovnou poslat fotky ukázek. Nám se totiž stalo, že si představují klasický beton a pak na poslední chvíli řešíme, jak to vlastně mají udělat.

Potřeba vyplnit betonem menší místa – škvírky apod.

Pokud máte místo, kde je hodně trubek a plno malých škvírek, je nejlepší dát bednění jen z jedné strany a sypat beton přímo k problematickému místu a hutnit to rukou. Až se zacpou škvírky, tak teprve pak je potřeba zabednit i z druhé strany a pokračovat s výsypem konopného betonu mezi bednění jako obvykle. My takové místo měli v koupelně u vodovodních trubek.

Čištění míchačky

V den kdy jsme začali s betonem, jsme dostali radu, že si máme pořídit vapku. To jsme hned, jak to šlo, udělali. Skutečně se to vyplatí a doporučuju si jí koupit ještě před začátkem prací. Čistit míchačku bez vapky dá hodně práce. Teda Kamil to čistil s vapkou tak půl hodiny a přes to se míchačka postupně zanášela vápnem, čehož si člověk hned nevšimne. Stojí za to si ještě koupit železný kartáč a na některých místech tomu ještě víc pomoc. Samozřejmě ideální je mít půjčenou nějakou míchačku, která není zanesená, pak se lehce pozná, že se vápno nabaluje. My měli míchačku už trochu jetou a pak jsme měli pocit, že je pořád stejně zanesená, ale bohužel vápna přibylo. To jsme ale zjistili až po vrácení. Tak doporučujeme raději i ten železný kartáč, ať z toho nemáte nepříjemnosti.

Ježci!

Nosná konstrukce u staveb z konopného betonu je ze dřeva (neviděla jsem nic jinýho) a vždycky se najde místo, kde jsou silný trámy. Tam by se mohlo stát, že by beton odpadl. Proto se tam dávají tzv. ježci. Jde o cca 1cm tlusté špalíky, které se zavrtají do dřeva a pak drží konopný beton. Tohle jsme se v žádné knížce kupodivu nedočetli. Sháněli jsme je zas celkem na poslední chvíli. Snažili jsme se najít tyčky s průměrem cca 1 cm, ze kterých jsme pak řezali zmíněné ježky. Kupodivu jsme je nesehnali ve stavebninách, ale byli k sehnání v Obi, Hornbachu a takovýchto obchodech nebo taky v některých železářstvích, což jsme zjistili až posléze …

Příčky

Příčky už se nedělaj tak široký jako obvodový zdi. V našem případě kopírovali přesně šířku trámů, které je držely, tedy 10 cm. No a pak se musí udělat něco, abyste se o stěnu nakonec neopřeli a ta vám nevypadla na druhou stranu. Říkali jsme si: “Snad ne zas ježci.” (je to velkem opruz to tam dávat, tady by jich bylo hodně a vyšlo by to pěkně draho!!) Naštěstí ne. Stačí takový laťky, který se zevnitř navrtaj na trámy a stěnu budou v místě držet. Co mám na mysli, je vidět na obrázku.

Nejhorší část

Zdálo by se, že čím je člověk výš, tím jde stavba hůř, ale nejhorší část je zhruba uprostřed – pokud máte sedlovou střechu. Jsou to místa, kde se nedá narovnat. Tedy pod střechou. Zde to šlo hodně pomalu a dost namáhavě. Žádnou vychytávku jsme nenašli, ale je dobré připravit se psychicky. Tato část je pekelná. Pomocníci kňučí a proklínají vás :-).

Další vybavení

Mimo již zmíněných nástrojů se ještě bude hodit mít nejméně dvě akuvrtačky. Šalování zdí zabírá opravdu mega času. Možná I vice než samotná práce s konopným betonem. Šaluje se vždy minimálně ve dvou, jeden drží, druhý vrtá. Na stavbě s konopným betonem se vyplatí mít alespoň čtyři lidi jako minimum. Takže alespoň dvě akuvrtačky.

Postupem času se dostáváte do výšky a určitě se budou hodit kozičky. To je ale taková základní věc pro stavbu svépomocí. My máme dva páry už od doby, co jsme stavěli zdi v jezírku. A pak se samozřejmě pokračuje už i ve výškách, kde kozičky nestačí a je potřeba lešení. To jsme si půjčili. Určitě se vyplatí si dopředu zjistit, odkud lze lešení zapůjčit. Mnohdy jsou na ně i čekací doby.

Další fotky ze stavby