Perma ráj

2. září 2023

“Je nás víc, než si všichni myslíme” Jsem napsala v předchozím blogu: “Hostětín, místo plné lidí odhodlaných zvrátit klimatickou krizi. Stačí se jen připojit” a myslela jsem tím lidi, kteří něco dělají pro své okolí a pro Zemi. No a to se mi potvrdilo.

Foto není dokonalé, ale o to lepší byla atmosféra.

Jak nám na promítání přišli sousedi a sousedky.

S Kamilem jsme u nás v Perma ráji pořádali 27.8. letní kino s následnou debatou. Promítali jsme film “Lokální planeta”. Na pozvánku na film se můžete podívat zde. No a přišlo pět lidí, což předčilo mé očekávání. A mezi nimi i Iveta Pokorná, která se zabývá permakulturou a má podcast Žít udržitelně.

Možná si říkáte, pět lidí, a není to málo? No, nepromítali jsme “Top gun”, že jo :-). Cílem akce bylo najít nějaké lidi, kteří mají zájem se spojovat a společně něco dělat pro region a také pro klima. Těch nemusí být na první dobrou moc. Já měla měřítko úspěchu nastavené na jednoho člověka.

Co mě ale ještě potěšilo bylo, že po promítání jsme se dozvěděli, že jedna naše dobrá sousedka chtěla také přijít, ale byla zrovna v práci. A nakonec mi psala na facebook ještě jedna paní, která se o akci dozvěděla pozděl, ale moc jí zaujala a příště už se s námi také sejde.

Debata po filmu a naplánovaná spolupráce

Po filmu proběhla debata, kde jsme vymýšleli, co teda můžeme dělat. Jedním z výstupů bylo, že si zmapujeme lokální ekonomiku. Tedy uděláme si seznam, kdo co kde nabízí a pěstuje. Tento sezam pak budem sdílet s ostaními lidmi z regionu, čímž přispějeme k budování povědomí o tom, co se dá sehnat lokálně.

Dále chceme k nám na Sedlčasnko zvát zajímavé lidi na přednášky a debaty. Kromě toho, že toho opět bude spojovat lidi, tak to pozvedne i přehled v těch konkrétních tématech, na která sem budem někoho zvát. Pokud tohle už čte někdo, kdo má pro nás nějaká zajímavé téma, tak ať se mi ozve. Honorář Vám zatím asi nenabídnu, ale za to zážitků a energie od nás získáte dost :-).

Také si mapujeme místa, kde se můžeme scházet. Padlo několik návrhů, tak vše prověřujeme. A samozřejmě hledáme nějaké bezbariérové :-). Případně vymýšlíme, jak ho bezbariérové udělat.

No a nakonec to nejlepší. Chceme pořádat hostiny. Prostě se sejít, lépe se poznat a to je nejlepší při dobrém jídle a pítí.

Tak co, jak Vám to přijde? Chtěli byste to taky zkusit?

Tipy pro ty, kteří chtějí uspořádat něco podobného. Nejprve to, co se nám povedlo:

Propagační materiál

Vytvořila jsem si pěkné letáčky/plakáty cca 14 dní před akcí.

Roznos plakátů a letáků

S Kamilem jsme je roznesli do obchodů, kam chodí podobně smyšlející lidi (např. Bezobalová drogérie, farmářský obchod apod. Důležité je o tom i něco říct. Na těchto místech naši aktivitu vítali. No a pak jsme také vyvěsli letáky po okolních vsích na nástěnky.

Sociální sítě

Vytvořili jsme fb událost, kterou jsme sdíleli po stránkách, kam chodí místní.

Zamyslete se dan tím, kdo Vám může pomoct a řekněte si o ni

Kontaktovala jsem svou kamarádku, která odsud pochází, aby mi poradila. Sice už zde nežije, ale má tu plno kontaktů. A tohle bylo zásadní. Nasměrovala mě právě na Ivetu, kterou jsem zmiňovala v úvodu.

Osobní kontakt

Když byla příležitost, nebáli jsme se s Kamilem oslovit konkrétního souseda či sousedku z Kňovic a pozvat je na naší, zdálo se nám, “šílenou” akci.

Zázemí

Dobře jsme měli promyšlené místo u nás na zahradě, kde jsme chtěli promítat, aby to bylo pohodlné pro příchozí. A měli jsme připravenou i variantu v případě deště, což nakonec bylo dobře. Promítali jsme i nás v obýváku na stěnu. O dobře připravených podmínkách by se dalo mluvit dlouho. Ale zkrátím to do jednoho tipu. Projděte si krok po kroku, jak host přichází, kde si sedá, co potřebuje, co může potřebovat apod. Mělo by to odhalit, co je potřeba ještě připravit.

Facilitace

Připravila jsem se dobře na debatu. Měla jsem jasný cíl, kam se dobrat. A tím bylo společně vymyslet, co můžeme podnikat. To jsem stále připomínala. Hodně lehce se vám může stát, že se debata stočí jiným směrem. Ale opravdu záleží, co máte za cíl. A také se ujišťujte, zda ostatní s tím souhlasí a zda je to opravdu to, proč přišli i oni.

Přínosy, když to nevyjde na 100%

Neměla jsem vysoká očekávání. I kdyby nikdo nepřišel, napsala bych si seznam, co můžu příště udělat jinak a líp. Měla bych radost, že jsem se posunula. Nebyl by to teda nakonec zase úspěch? No a samozřejmě člověk se musí naučit zpracovávat nějak konstruktivně větu: “Já jsem Ti to říkal.” nebo “Já to věděl, že nikdo nepřijde” :-)

Našli jsme v sobě odvahu

No a poslední nejdůležitejší věc je, že jsme měli odvahu se do toho pustit. Chyby vždy člověk udělá. Jde o to, jak se k nim postavíte. Zda vás to odradí a sebere kus sebevědomí nebo zda je využijete pro vlastní růst. Rozeberete si je a poučíte se z nich. O růstovém nastavení mysli jsem psala zde, třeba Vám to pomůže. Také není lehké oslovovat lidi, které neznáme. Já jsem si ale nastavila jako jednu ze svých priorit budování komunity a domova v místě, kde teď bydlím. Hledám cesty, jak toho dosáhnout. Co mi pomáhá je představa, že za chvíli se z cizích lidí stanou přátelé a známí. Co by pomohlo vám? Kdybyste se chtěli v tomto posílit či zlepšit, mohu Vám pomoct :-). Koučuju.

Co jsem mohla udělat líp:

Zůstat na Sedlčansku a mluvit s lidma

Před plánovaným promítáním jsme na týden odjeli z Kňovic. To nebylo úplně strategické, protože by bývalo bylo lepší, zůstat a vyhledávat příležitosti, jak osobně zvát lidi. Osobní pozvání má největší sílu!!!! To se mi stále potvrzuje.

Zmapovat si obchody, spolky a další místa, kam s letáky

Více do hloubky si zmapovat místa, kde by letáky či osobní pozvání padly na úrodnou půdu.

Zmapovat lépe e-prostor/ sítě kam chodí místní

Zmapovat e-prostor, kam místní chodí, třeba fb stránky různých spolků apod.

Využít příležitosti ke kontaktu

Na kraji Sedlčan jsem potkala pani, jak se stará o záhon u paneláku. Takhle tam zkrášlovala veřejný prostor. Projela jsem kolem ní. Ve svém zvyku rychle. Pak mi ale došlo, že jsem jí mohla pochválit práci. Otočila jsem se. Ona se na mě v tu chvíli podívala. Já se lekla a pokračovala v cestě. Než jsem se dala dohromady, tak už jsem byla dost daleko. Ale příště! Příště jdu do kontaktu!

Závěrem na podporu lokalizace

Propojování se v regionu či lokalizaci nebo jak to nazveme, můžeme budovat mnoha způsoby. Najděte si takový, který bude pro vás tak akorát stravitelný. Najděte si trasu, která pro vás bude výzva, ale bude zvládnutelná. Odrovnat se při prvním běhu nikomu nepomůže. Možností je plno, hledejte tu, která pro vás bude fajn. Může to být třeba to, že donesete sousedům buchty či se dáte do řeči s někým, koho potkáte na procházce. My třeba dneska vyrážíme na akci hasičů “Loučení s létem”. Důležité je, se do toho pustit! Čím dřív to uděláme, tím dřív se budeme v místě našeho bydliště cítit jako doma. Budeme mít kolem sebe lidi, se kterými si můžeme vzájemně pomoct a nebudeme ji muset vyhledávat někde daleko za hodně peněz od někoho, koho vůbec neznáme a komu na nás nezáleží.

Malá foto-dokumentace

Před promítáním jsme zkoušeli, zda umíme zapnout projektor. Šlo to! Za zapujčení děkuju svému bratrovi! Díky Karle!

Něco malého k občerství. Hosté ale pak plno jídla a pítí přinesli. Třeba víno ještě budeme dopíjet na hostině :-)

Už sledujeme film!

Zde jsme všichni, ale kvůli kvalitě fota zařazuju až na konec :-).